Tradiční květnová pouť u svatého Floriána ve Velké Kraši byla vzpomínková, nejen na hasiče z Kraše, kteří už nejsou mezi námi, ale také na všechny poutě, které se v tomto kostelíčku konaly, a že jich už bylo požehnaně. Prapor hasičů zdobí vždy přední lavice, jejich uniformy v nás vzbuzují respekt a zároveň vděčnost za pomoc všem potřebným, kterým hasičský sbor včetně zdravotníků pomáhá, jak vyzdvihl v homilii otec Miroslav, který byl celebrantem mše svaté ve 13:00 hodin. A myšlenka, která mimo jiné zazněla? „Buďme také vděční za technologie, které tento svět nabízí. Mnozí proti nim bojují a nechtějí s nimi spolupracovat. Díky přístrojům, počítačům, autům…se zachraňují životy. Buďme vděční za vše, co máme, za Boží požehnání, díky kterému se mnohé věci zdokonalují, naučme se správně technologie používat ku prospěchu dobra a pomoci bližnímu, či vzdělávání se.“

Poutní místo Maria Hilf získá ostatky bl. Rodiny Ulmových. Polské mučedníky nacismu, kteří doma ukrývali židy, církev blahořečila loni na podzim. Biskup Martin zve celou diecézi k duchovní přípravě na slavnostní umístění ostatků na Maria Hilf, které se uskuteční při Pouti rodin 11. května. Připravena je novéna s modlitebními setkáními na devíti místech v diecézi. Text novény a termíny modlitebních setkání najdete v článku.

V neděli 21. dubna 2024 jsme si při mši svaté v kostele sv. Kateřiny ve Vidnavě připomenuli významného rodáka a uznávaného ortopeda, profesora Adolfa Lorenze, který se proslavil po celém světě. 21.dubna 2024 uplynulo 170 let od jeho narození. Otec Miroslav na začátku bohoslužby připomenul sérii vzpomínkových akcí, které pořádali Vlastivědné muzeum Jesenicka a město Vidnava. 18. dubna v 18:00 hodin se v Jeseníku konala přednáška, kterou přednesl Mgr. Matěj Matela. Také v kostele ve Vidnavě pan Matela promluvil o profesorovi Dr. Lorenzovi a naposledy večer 23. dubna  v domě Partnerství ve Vidnavě. 

V sobotu 13. dubna 2024 jsme po odpolední mši svaté opékali klobásky na farní zahradě. Po každé mši svaté je farní kancelář otevřená pro každého, kdo má rád společenství, kdo má rád posezení při kávě, kapučínu a sladkostech. Nyní nám krásné slunečné počasí přálo sejít se venku, posedět na lavičkách u ohně, opékat, popovídat si, probrat farní záležitosti, zavzpomínat, zasmát se… Opečená klobáska s nakrájenou zeleninou chutnala nám i otci Miroslavovi, rádi zase setkání u ohně na faře zopakujeme :-)

V sobotu 6.4. ve Vidnavě i na charitě, v neděli 7.4. v Kobylé a Bernarticích jsme slavili velikonoční mše svaté a připomenuli si svátek Božího milosrdenství. Obraz milosrdného Ježíše, namalovaného podle svaté Faustyny, se rozšířil po celém světě a zdobí naše farní kostely. I před oltářem v kostele sv. Kateřiny byl vystavený v tento svátek a vítal každého věřícího, který přišel na mši svatou. Každý z nás se modlíme korunku k Božímu milosrdenství, která nese zaslíbení. Pramen Božího milosrdenství je otevřený pro každého hříšníka, třetí hodina odbitá v každém dni vybízí k modlitbě korunky, která zabere tak málo času a přeci zapomínáme, nestiháme, minuty věnujeme jiným, mnohdy nepodstatným věcem.

Čas běží, život utíká a nikdo netuší, kdy bude stát před Božím soudem. Jak nám často říká otec Miroslav, že nejdůležitější je vybojovat si nebe a pak věčně žít v Božím království. A to stojí za pozemské lopocení a námahu získat život v Boží radosti a lásce. 

Nesla se tichou vzpomínkou a rozjímáním u Božího hrobu na Krista, který nesl kříž na horu Golgotu a všem nám ukázal cestu života i pravdy. Každý z nás s pokorou u jeho hrobu předával svá trápení, ale děkoval i za radosti, které nás provázejí. Posilněni jeho láskou a nadějí jsme se setkali se svícemi v zadní části kostela sv. Kateřiny. Otec Miroslav požehnal plamen, symbol Krista, který je světlem světa, v němž zazářila Boží sláva. Zapálil paškál a my své svíce. Vnesli jsme světlo do zatemnělého kostela k oltáři. Zazněla biblická čtení ze Starého zákona a epištola. 

Diecéze - Několika tzv. Extrémních křížových cest, jež protnou hranice ostravsko-opavské diecéze, se mohou zúčastnit zájemci o netradiční rozjímání posledních Ježíšových chvil v Jeho pozemském životě. Všechny se shodou okolností uskuteční od pátku 22. března. Mezi pobožnostmi křížové cesty se vyjímá jedna její varianta, a sice tzv. Extrémní křížová cesta (dále jen EKC). Jde o dobrovolnou praktiku, jež spočívá v ujití vybrané, často dosti obtížné trasy během noci, rozjímání o Ježíšově utrpení a překonávání sebe sama. Putuje se po jednom či ve skupinkách (tvořených maximálně deseti lidmi), pokud možno mimo hlavní komunikace, přičemž od 1. zastavení je závazné mlčení, vyjma nahlas čteného rozjímání a modlitby na jednotlivých zastaveních. Trasa má být nejméně 40 km  dlouhá, jsou však výjimky. Její absolvování by mělo trvat nejméně 8 hodin a převýšení by mělo být alespoň 500 m.

16:00 mše svatá v kostele sv. Kateřiny ve Vidnavě (zpověď)

16:00 mše svatá v kostele sv. Jáchyma v Kobylé (zpověď)

17:00 mše svatá v kostele v Bernarticích (zpověď)                                          

      

10:00 mše svatá na charitě ve Vidnavě (zpověď a pomazání nemocných)

14:30 mše svatá v kostele sv. Kateřiny ve Vidnavě

(Květná neděle, velikonoční zpověď před mší svatou, přineste si kočičky)

8:45 mše svatá v kostele sv. Jáchyma v Kobylé (velikonoční zpověď  před mší svatou – přineste si kočičky)

10:00 mše svatá v kostele sv. Petra a Pavla v Bernarticích (velikonoční zpověď po mši svaté – přineste si kočičky)