Vzpomínky na loňské ničivé povodně na Jesenicku se jen tak nevymažou z naší paměti. Voda tehdy bořila, přinášela zkázu a zanechala po sobě hluboké stopy. Právě proto se v sobotu 13. září ve 14:00 konala v kostele Panny Marie slavnostní mše svatá. Lidé se zde sešli, aby vzpomínali a děkovali. Děkovali za to, že se s touto pohromou dokázali vypořádat. Za hasiče, kteří nasazovali své životy, a za dobrovolníky z celé republiky, kteří přijeli pomoci s úklidem zatopených domů. Každý z přítomných by mohl vyprávět svůj vlastní příběh o síle, kterou v sobě tehdy našel.
Otec Miroslav ve svém dojemném kázání, inspirovaném svátkem Povýšení svatého Kříže, promluvil o našem vztahu k utrpení. „Často prosíme jen za štěstí, zdraví a peníze. Ale smyslem našeho života je dojít do nebe, kde nás čeká pravý život. K tomu patří i náš kříž. Nemůžeme se vyhnout stáří, nemocem ani povodním. Věřící člověk, který se modlí od srdce, Bohu nic nevyčítá. Místo toho se stává soucitným a pokorným a ještě víc se přimkne k Bohu. Sám Ježíš na kříži nikomu nic nevyčítal, ale prosil Boha o odpuštění. Jsem já takový? Umím neobviňovat a přát druhým dobro?“ Pan farář nás pak provedl bolestným růžencem a ukázal, jak modlitba ‚Zdrávas Maria‘ dokáže zahnat strachy a křivdy a přinést do našich srdcí soucit. „Nevyčítám, ale přijímám Boží vůli,“ zdůraznil. „Do každé modlitby přidejme: ‚Ne má, ale tvá vůle, Bože, ať se stane.‘“
…
Pokračovat ve čtení Rok po povodních v kostele Panny Marie v Hukovicích