* Slovo otce děkana z vánočního zpravodaje Růženec

Vydáno dne 27. 12. 2015

Vážení čtenáři. 

Je čas poděkovat Panně Marii za 10 let života zpravodaje Růženec. Všichni víme, jak to v životě chodí. Něco vznikne, nějaký rok to plápolá, pak to zanikne. Bohužel hovořím také o manželství či kněžství. Není důležité začít, ale vydržet. Růženec přes různé názory po deseti letech prosperuje, jeho náklad stoupá. Je čas děkovat Panně Marii. Je to její zpravodaj.


Rok milosrdenství. Někdy chceme pomstu, většinou spravedlnost, jen málokdy ve svém srdci a ve svém myšlení toužíme po milosrdenství. Každý jsme přece prožili, prožíváme nebo budeme prožívat na sobě či svých blízkých křivdu. Děkujeme Božímu milosrdenství za ty chvíle, kdy jsme se zřekli pomsty, trestu a prožili sami v sobě zázrak Božího odpuštění.  Vděčnost za to, že víme, co je to milé a laskavé srdce. Máme rok na to, abychom si zvykli každý den chválit, velebit, děkovat za Srdce Ježíšovo a Mariino. 
 
Advent a vánoce. Nevím, jestli jsme do toho zase spadli. To nevyzrálé, ta natažená ruka, to myšlení a srdce, které stalé volá, doslova křičí: „Dej, Bože dej.“ A když potkáváme lidi, tak fňukáme nebo dupeme nožičkou. Možná máme funkci. Možná jsem „pan“ farář. Možná jsem „pan“ rodič, „pan“ manžel. Ale jsem vůbec někdo bez této „funkce“? Váží si někdo opravdu mne?  O vánocích přeji návrat. Od volání dej k: „Budu o Tebe Ježíši pečovat v tomto světě. Nic od Tebe nechci, jen milost, kterou měl svatý Josef a Panna Maria. Starat se o Tebe a splnit každé Tvé přání."

Žehná o. Miroslav

Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: P. Mgr. Miroslav Kadlec