Dionýsius (Diviš) z Paříže

biskup, misionář, mučedník narozen: ve 2./3. století v Itálii (?) zemřel: r. 285 (?) v Paříži, Francie, patron střelců; proti bolestem hlavy a psímu kousnutí; proti vzteklině; pomocník v nouzi.
Jeden z nejslavnějších kostelů Francie připomíná Dionýsia; je to katedrála Saint-Denis u Paříže, která je zasvěcena prvnímu biskupu francouzského hlavního města. Chrám před branami města vznikl ve své původní podobě za merovejského krále Dagoberta I. kolem r. 625 nad Dionýsiovým hrobem. Dodnes byl víckrát přestavován a restaurován. Katedrála je přes 100 metrů dlouhá a sloužila jako místo pohřbívání francouzským králům. Zde odpočívají Chlodvík I., Dagobert I., Karel Martel, Pipin Krátký, Ludvík XII., František I., Jindřich II., Ludvík XIV. a Ludvík XVI. se svými manželkami.
Dionýsius přišel v polovině 3. století na přání papeže Fabiána, který ho vysvětil na biskupa, z Říma do Galie na misie. Rozvinul požehnanou činnost a zřídil v četných městech kostely, jako v Chartres a v Paříži. Při strašném pronásledování křesťanů v druhé polovině 3. století byl Dionýsius spolu s více druhy v Paříži zatčen a umučen k smrti. Dionýsius patří k národním světcům Francie a je v katolické církvi jedním ze 14 pomocníků v nouzi. Jeho ostatky se dodnes uctívají v Saint-Denis.
V různých podáních je osoba biskupa Dionýsia směšována s nositeli stejného jména. Úcta a tradice: především ve Francii, ale i ve Španělsku požíval Dionýsius velké úcty. Když mniši řezenského kláštera sv. Emerama prohlásili, že rovněž mají Dionýsiovy ostatky, rozšířila se úcta pařížského biskupa i do Německa. Dříve byl Dionýsius také patronem francouzských králů. Bojové heslo královských vojsk bylo: „Mont-joie Saint-Denis"! Dionýsiovo uctívání v Římě je známo od 11. století.
Znázorňování; nejslavnějším znázorněním biskupa Dionýsia je to, které ukazuje mučedníka s jeho sťatou hlavou v rukou. Podle legendy prý šel biskup se svou hlavou až k místu, kde byl později postaven kostel St-Denis. Dionýsius je vždy oděn v biskupském oděvu. Odezvu v umění nacházelo často i samo mučednictví; tak mezi jiným na fresce od Leona Bonnata (19. století) v Panteonu v Paříži. Dionýsius byl často představován s jinými světci. Příkladem pro to je reliéf na portálu u sv. Emerama nebo malba v Louvru v Paříži (15. století) s Karlem Velikým.