sv.Albert Veliký
Ačkoliv se Albert Veliký
stal biskupem, jeho pravým posláním bylo vyučovat a studovat. Albert,
syn hraběte z Boellstadtu, navštěvoval nejprve padovskou univerzitu, kde
se jako sedmnáctiletý navzdory silnému odporu rodiny stal dominikánem.
Řád ho později poslal na pařížskou univerzitu, aby tam studoval a
přednášel. Roku 1244 získal titul magistra teologie. V letech 1248 -
1252 přednášel v Kolíně, kde k jeho žákům patřil i sv.Tomáš Akvinský.
Roku 1260 Albert přijal biskupský stolec v Řezně. Dva roky nato se však
svého úřadu vzdal, protože se domníval, že jako učitel bude užitečnější,
a odešel do ústraní do Kolína. Tam po následujících osmnáct let většinou
vyučoval a psal, až r.1278 jeho paměť a duševní schopnosti vůbec
ochably. Zemřel dva roky nato.
Albertova díla, v tištěné podobě čítající třicet osm
svazků, ohromují svou rozmanitostí, pojednávají totiž o tématech tak
různých jako astronomie a botanika, chemie a zeměpis, fyzika a geologie.
V oblasti teologie široce využíval Aristotelových myšlenek, z čehož
pozdě", vycházel sv. Tomáš Akvinský. Roku 1622 byl prohlášen za
blahoslaveného a r.1931 byl kanonizován a papežem Piem XI. prohlášen za
patrona učenců, protože se mu v nejvyšší míře dostalo „onoho vzácného
božského daru, totiž vědeckého instinktu".
Narodil se r. 1206 v Boellstadtu. Roku 1223 se stal dominikánem. Roku
1244 získal titul magistra teologie.
V letech 1248 - 1252 přednášel v Kolíně. Roku 1254 byl jmenován
provinciálem svého řádu v Německu.
V letech 1260 - 1262 byl biskupem v Řezné. Roku 1263 se uchýlil do
ústraní v Kolíně.
Zemřel roku 1280. Roku 1622 byl prohlášen za blahoslaveného, r. 1931 za
svatého.
SVÁTEK: 15. listopadu
|