Při česko-polském setkání při pouti ve Vidnavě jsme děkovali za opravy kostelů

 

V sobotu 25. 11. 2017 jsme při pouti sv. Kateřiny ve Vidnavě děkovali Bohu za opravy kostelů. Nejen, že kostel sv. Kateřiny ve Vidnavě byl v roce 2011 vymalován a v roce 2016-2017 prošel velkou rekonstrukcí, která zahrnovala opravu střech, krovů a fasády, ale také jsme se v tomto roce zapojili do turistického projektu s názvem „Portály pohraničí“, který propojuje přes 40 obcí a měst v Česku a Polsku.

Společným pojítkem jsou vstupní portály jednotlivých kostelů nacházejících se na těchto místech. Jednotlivá místa jsou propojena sítí existujících cyklistických stezek, které návštěvníky zdejšího polského a českého příhraničí provedou nejen po církevních památkách, ale také turistických aktivitách, které zpestří jejich dovolenou. 

Naše Kateřinská pouť byla obohacena polskými věřícími ze sousední Łaky, kteří v počtu 30 přijeli autobusem spolu s panem farářem otcem Grzegorzem. Na začátku česko-polského setkání otec děkan P. Mgr. Miroslav Kadlec v 13:00 hodin všechny srdečně přivítal a předal slovo Martinu Hiltavskému, projektovému manažerovi pro církevní turistiku. Spolu s paní Joannou Gach promítli a komentovali prezentaci k projektu od vzniku až po jeho ukončení. Směli jsme si tak prohlédnout zrestaurovaný kamenný gotický portál ve vstupní předsíni kostela sv. Kateřiny ve Vidnavě a  kostela sv. Kateřiny v Łake, ve kterém byla provedena kompletní rekonstrukce ranně gotického portálu a úpravy kruchty i dveří. 

Varhany se před půl druhou rozezněly a písní Ježíši Králi začala slavnostní mše svatá, která byla obětována na poděkování za opravy kostelů, vzájemnou spolupráci, za kněze a přítomné poutníky z Česka i z Polska. Čtení i evangelium bylo předneseno dvojjazyčně. A protože slavíme Ježíše Krista Krále, duchovně se otec děkan při homilii rozpovídal o důležitosti jeho vládnutí v životě každého člověka. „I když máme opravené kostely a díky Pánu Bohu za ně, nezapomínejme, že máme v srdci chrám Ducha svatého. Umíme vynaložit tolik úsilí, abychom sehnali peníze na opravy kostelů, domů, silnic…Kolik úsilí ale vynaložíme, abychom si udrželi čisté, laskavé, obětavé srdce, které najde zalíbení v Bohu milém Spasiteli?“ Vyzval nás, abychom vstoupili do chrámu našeho srdce a podívali se, jestli nepotřebuje malou nebo velkou opravu, jestli není dokonce zbořený a kdo v mém tvém chrámu sedí na trůnu. Lidské srdce musí bít pro Boha, Krista Krále, Marii…Takový chrám srdce, ve kterém vládne a trůní Kristus Král, nikdy nezanikne, ale má život věčný. Jeho promluva nás tolik pohladila, povzbudila, že i po mši svaté mnozí jeho slova vzpomínali. A pár povzbudivých slov při homilii přednesl také v jazyce polském otec Grzegorz. 

Při svatém přijímání zazněly písně ke Kristu Králi v podání vidnavské scholy a pak následoval výstav Nejsvětější svátosti, při kterém jsme zasvětili a obnovili svá srdce. 

Následně byli všichni přítomní pozváni do školní družiny, kde byl pro poutníky připraven slavnostní oběd a koláčky ke kávě. Otec Miroslav obešel každý stůl, nechyběl křížek na čelo a pro každého hrníček s portály našich krásných kostelů, se lžičkou na památku.