Pouť ke sv. Antonínu v Javorníku

Kousek od zámku v Javorníku, v Rychlebských horách, se na kopci v lese vypíná kaple zasvěcená sv. Antonínu Paduánskému. Každým rokem v červnu se zde koná poutní mše svatá. Nejinak tomu bylo i letos. Poutníci zde jezdí buď auty, která nechávají stát na malém parkovišti před vstupem do lesa nebo chodí pěšky. Letos nám počasí moc nepřálo, sobotní odpoledne bylo zamračené a chvílemi pršelo, proto většina poutníků přijela auty.

Cestou ke kapličce se skupinka věřících v čele s otcem Josefem Bernardem Ondrušem, SDS modlila radostný růženec. Před kaplí po levé straně je studánka, nad níž je v malé skalce posazena socha Panny Marie. U ní byla modlitba ukončena a všichni se přesunuli do kaple.

Začátek mše svaté byl v 14:30 hodin. Po úvodní písni „Ejhle oltář …“ otec Josef přivítal všechny poutníky, mezi nimiž jsme měli 2 Antoníny a jednu Toničku. I za ně byla sloužena mše svatá. 

V kázání otec Josef mluvil o sv. Antonínovi, o jeho úžasných znalostech, o tom, že mluvil několika jazyky. I my máme možnost mluvit jinými jazyky a to když používáme různé ctnosti, dobré vlastnosti, které jsme dostali. To jsou ty jazyky Ducha svatého, takže např. když je někdo trpělivý, někdo obětavý, milosrdný, laskavý … Těmito jazyky Duch svatý prostřednictvím nás promlouvá. Řeč je živá, když mluví i skutky, to říkal právě sv. Antonín.

Po mši svaté jsme se pomodlili litanie k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu a plni radosti, že jsme mohli strávit chvíli na tomto krásném duchovním místě, se rozešli do svých domovů.

Svatý Antoníne, oroduj za nás.