* I doma máme kostelní věž

Vydáno dne 18. 06. 2017

bozi_telo.jpgV sobotu 17.6.2017 a v neděli 18.6.2017 při slavnosti Těla a Krve Páně ve farnostech otce děkana se po mších konaly průvody kolem kostelů, při kterých otec děkan monstrancí žehnal do čtyř světových stran. Před Nejsvětější svátostí věřící sypali čerstvé květy z růží. Zpívali jsme a modlili se, aby Pán požehnal našemu městu, obcím, rodinám i nám samotným.


Slabý déšť, který v sobotu padal z nebe, jakoby očišťoval hříchy nás samotných, neboť jsme to byli právě my, kteří se směli dívat na živého Krista. Pocítili jsme hlubokou vděčnost za svaté přijímání, která tak vyzařuje z otce Miroslava. Poděkovali jsme za každý kostel, chrám na celém světě. Kolik lidí stále hledá? Kolik z nás kamsi cestuje, za štěstím? A přitom každá i malá obec má kostel, kapličku, ve které přebývá samotný živý Kristus. Kolik předků před námi se modlilo v našem vidnavském kostele z 13. století? I to jsme si mohli uvědomit, třeba u portálu, kterým jsme procházeli s monstrancí před kostel, kde původní kámen v zemi je chůzi vyšlapaný, že si toho nelze nevšimnout. Kolik lidí prošlo těmito dveřmi za přítomným živým Kristem v Nejsvětější svátosti oltářní? 

A dveře našich kapliček, kostelů, chrámů jsou stále dokořán otevřeny pro každého z nás, stačí očima vyhledat věž kostela a vstoupit, jít po kameni, otisknout svou botu a pak se otiskne obraz Krista v nás… On začne vpisovat řádky do mého, tvého srdce a zcela promění život náš.


 















Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Marie G.