Pouť ke cti sv. Antonína

Stejně jako každoročně tak i letos se konala poutní mše k uctění sv. Antonína ve stejnojmenné kapli v lesíku nad Javorníkem. Ve čtvrtek před poutí se u javornické fary sešla skupinka ochotných žen a mužů včetně duchovního otce Josefa. Vzali jsme potřebné nářadí, nástroje a úklidové prostředky a vydali se k této lesní kapličce, abychom ji uklidili a nazdobili na sobotní oslavu světce Antonína.

Místo skládacích parkových laviček byly v kapli opět usazeny klasické kostelní lavice s klekátky, čímž získala znovu svůj půvab. Po „vygruntování“ a výzdobě čerstvými květinami byla připravena ke slavení.

  

V sobotu dne 13. června před čtrnáctou hodinou začali postupně přicházet do kaple poutníci, společně jsme se pomodlili Korunku k Božímu milosrdenství a úderem čtrnácté hodiny se začala konat mše  svatá.  

   

Dozvěděli jsme se řadu zajímavostí ze života sv. Antonína, na příklad o jeho úžasné paměti, o jeho vynikajících znalostech a nadání, které z pokory tajil. Soustředil se na kazatelskou činnost. Františkem byl také pověřen vyučováním teologie v Bologni i jinde. Antonín prošel severní Itálii, byl i v jižní Francii. Učil, že pokora, chudoba, trpělivost a poslušnost jsou jazyky Ducha sv., kterými svědčíme o Kristu. Živá je řeč, když hovoří skutky. A vždy kladl důraz na potřebu svátosti smíření. Zemřel předčasně v Arcelle u Padovy ve věku 37 let.

  

Svátostným požehnáním byla završena mše svatá.

  

Po mši se konala krátká adorace a pak následovaly litanie k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu. Po modlitbě za Národní eucharistický kongres a závěrečné modlitbě za kněze jsme se vydali na cestu domů naplněni duchovními prožitky a provázení teplými slunečními paprsky.