* Evropští biskupové vyzvali k účasti u květnových voleb

Vydáno dne 24. 03. 2014

Ke květnovým eurovolbám by měl jít každý, kdo může, jejich výsledek ovlivní legislativu EU na příštích pět let, vyzvali evropští biskupové na společném zasedání v Bruselu. Za Česko se jednání účastní královéhradecký biskup Jan Vokál. Brusel: Komise evropských biskupských konferencí (COMECE) vydala společné prohlášení k evropským volbám. Zdůrazňuje v něm podporu katolické církve Evropské unii a vyzývá všechny voliče, aby přišli ke květnovým volbám do evropského parlamentu.


"Miliony mladých lidí budou při této příležitosti volit vůbec poprvé – někteří z nich stále studují, jiní už figurují na pracovním trhu, avšak velká část jich je, žel, nezaměstnaných. Vybízíme proto mladé lidi, aby vyjádřili svůj názor jak tím, že se zapojí do politických debat, tak především svou účastí ve volbách," napsali mimo jiné biskupové.
 
Uvedli také některá kritéria, podle kterých mohou voliči své zástupce vybírat - měli by to být ti, kdo v souladu s poselstvím papeže Františka dbají na chudé, nemocné a zranitelné, dále ti, kteří se zasadí o ochranu tradičních hodnot, solidaritu, odpovědnost za imigranty či náboženskou svobodu.
 
Evropské poslance budou Češi vybírat v pátek 23. a v sobotu 24. května.
 
COMECE se schází na plenárním zasedání dvakrát ročně v Bruselu, z každého státu evropských společenství se jich účastní jeden biskup. Prezidentem COMECE je německý kardinál Reinhard Marx, mnichovský arcibiskup, který byl před pár dny zvolen také předsedou Německé biskupské konference. Stálým delegátem České biskupské konference je královéhradecký biskup Jan Vokál.
 
Text prohlášení Evropských biskupů
 
Ve dnech 22. – 25. května 2014 (v ČR 23.-24. května 2015 - pozn. red.) se budou konat volby do Evropského parlamentu. Jejich výsledek ovlivní legislativu EU na dalších pět let, a bude tak mít zásadní vliv na ty, kdo v následujících letech unii povedou. Je důležité, aby se občané EU zapojili do tohoto demokratického procesu a v dané dny odevzdali svůj hlas. Čím vyšší bude volební účast, tím silnější základ bude pro tuto novou legislativu položen.
 
Období před volbami nabízí celé evropské společnosti příležitost k debatám nad klíčovými socioekonomickými otázkami, které budou utvářet EU v následujících letech.
 
Jako biskupové sdružení v COMECE cítíme povinnost nabídnout voličům v EU pomoc při formování jejich svědomí a chceme tak učinit tím, že se zaměříme na některé klíčové otázky a posoudíme je z hlediska sociální nauky katolické církve.
Ačkoliv se, v prvé řadě, obracíme k těm občanům EU, kteří jsou katolíci, přesto doufáme, že naše rady mohou dojít sluchu také u všech lidí dobré vůle, kterým záleží na úspěchu evropského projektu. Stejně tak doufáme, že náš hlas se donese i k těm, kdo se ucházejí o mandát v Evropském parlamentu.
 
Nejprve chceme upozornit na několik obecných úvah:
 
1. Využít svůj volební hlas je právem a povinností každého občana EU. Miliony mladých lidí budou při této příležitosti volit vůbec poprvé – někteří z nich stále studují, jiní už figurují na pracovním trhu, avšak velká část jich je, žel, nezaměstnaných. Vybízíme proto mladé lidi, aby vyjádřili svůj názor jak tím, že se zapojí do politických debat, tak především svou účastí ve volbách.
 
2. Je důležité, aby si ti, kdo usilují o zvolení nebo znovuzvolení do Evropského parlamentu, byli vědomi probíhající bankovní a hospodářské krize, která začala v roce 2008. Papež František upozorňuje veřejnost na těžký úděl chudých a zranitelných osob, mladých a postižených lidí, ale také těch, kdo byli do chudoby uvrženi právě zmíněnou krizí. Počet „nově zchudlých“ přitom závratným tempem roste.
 
3. Obsahem křesťanského poselství je naděje. Věříme, že inspirací evropského projektu se stala ušlechtilá vize lidstva. Jednotliví občané, jejich společenství i celé národy a státy musí být schopny odložit stranou své dílčí zájmy a usilovat o společné dobro. Papežská exhortace Ecclesia in Europa, kterou vydal roku 2003 papež Jan Pavel II., hovoří o naději a s podobnou pevnou vírou v lepší budoucnost kráčí církev vstříc evropské výzvě.
 
4. Jednou z přirozených ctností, které jsou pro křesťanskou spiritualitu klíčové, je střídmost. Kultura umírněnosti musí utvářet jak sociálně-tržní hospodářství, tak politiku životního prostředí. Musíme se učit žít tak, že budeme vlastnit méně, ale přitom zajistit, že ti, kdo se nacházejí ve skutečné chudobě, dostanou spravedlivější podíl.
 
Existuje dále několik oblastí politiky EU, na něž bychom své spoluobčany rovněž rádi upozornili:
 
1. Důležité je, aby stále intenzivnější posun k jednotě v rámci EU neznamenal oslabení principu subsidiarity, základního pilíře jedinečné rodiny národů a států, které tvoří EU, a zároveň neohrozil dávné tradice, jež v mnoha členských státech přetrvávají.
 
2. Dalším pilířem EU, ale také principem stojícím v základu katolické sociální nauky, je solidarita. Ta by měla utvářet politiku na všech úrovních napříč celou Evropskou unií – mezi národy, regiony i skupinami. Nová realita se ve svém jádru musí opírat právě o solidaritu.
 
3. Je třeba si uvědomit, že v základu všech oblastí sociální a ekonomické politiky je idea člověka, zakořeněná v hlubokém respektu k lidské důstojnosti. Je nutné chránit lidský život od okamžiku početí až do přirozené smrti. Rodina, jako základní stavební prvek společnosti, se musí těšit dostatečné ochraně.
 
4. Evropa je kontinentem v pohybu, a proto migrace – jak vnitřní, tak zvenčí – ovlivňuje život jedinců i celé společnosti. EU má jednu společnou vnější hranici. Odpovědnost za přijímání a integraci imigrantů a těch, kdo žádají o azyl, tak musí v přiměřené míře nést každý ze členských států. S imigranty musí být při jejich vstupu na území EU zacházeno humánně, je třeba svědomitě dodržovat jejich lidská práva a následně musí být podniknuta veškerá opatření – také ze strany církví – k tomu, aby jejich integrace do hostitelské společnosti v rámci EU byla úspěšná.
 
5. Jsme správci stvoření, a musíme proto zintenzivnit své odhodlání zachovat a dodržet cíle emisí CO2, dále podporovat mezinárodní shodu ohledně klimatických změn, zavázat se k ekologičtějšímu přístupu a trvat na tom, aby se základním prvkem každé politiky růstu či rozvoje stala udržitelnost.
 
6. Základní charakteristikou tolerantní a otevřené společnosti je náboženská svoboda. Ta zahrnuje i právo projevovat svou víru na veřejnosti. Vítáme směrnice EU týkající se podpory a ochrany svobody náboženství a vyznání a doufáme, že nový Evropský parlament svou práci v této důležité oblasti ještě zintenzivní.
 
7. Podporujeme veškerá opatření pro ochranu společného dne odpočinku, kterým je neděle.
 
8. V následujících pěti letech budou mít hlubší dopad na život v EU demografické změny. Jménem svých starších spoluobčanů požadujeme, aby pro ně byla zajištěna taková úroveň a kvalita péče, na jaké mají nárok, a zároveň voláme po politické podpoře opatření, jež vytvoří nové příležitosti pro mladé lidi.
 
Evropská unie se nachází v rozhodujícím okamžiku. Hospodářská krize, kterou v roce 2008 způsobil pád některých bank, společně s rostoucím břemenem veřejného dluhu zvýšila napětí ve vztazích mezi členskými státy, zpochybnila základní princip solidarity v rámci celé unie, vyvolala nárůst chudoby mezi velkou částí občanů a také vrhla stín na vyhlídky značné části mladých lidí. Situace je dramatická a pro mnohé dokonce tragická.
 
My, katoličtí biskupové, požadujeme, aby evropský projekt nebyl ohrožen ani zcela opuštěn kvůli těžkostem způsobeným současnou situací. Je nezbytné, abychom my všichni – politici, kandidáti i všechny zainteresované strany – ­konstruktivně přispívali k vytváření budoucnosti Evropy. Pokud by tento projekt vykolejil, ztratili bychom všichni příliš mnoho.
 
Proto je nezbytné, abychom my, evropští občané, ve dnech 22.-25. května přistoupili všichni k volebním urnám. My biskupové naléháme na to, aby tato volba byla vykonána na základě podnětů informovaného svědomí.


Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: ČBK