* Poutní mše svatá v kapli sv. Antonína

Vydáno dne 10. 06. 2013

V neděli dne 9.6.2013 v 17.00 hod. se konala v prostoru před kaplí sv. Antonína na Jánském vrchu poutní mše svatá ku cti tohoto světce.  Pan farář nejprve přivítal všechny hosty. V první řadě koncelebrujícího O. Zbigniewa Zdanowicze, SDS, který byl vysvěcen na kněze společně s O. Piotrem, pana ředitele nemocnice z Nisy  Norberta Krajczyego s chotí, přítomné pastorační asistenty z děkanátu Jeseník, řádové sestry Alžbětínky z Nisy, polské i české hosty a farníky.


Pak předal pan farář slovo pastoračnímu asistentu Ing. Otto Wormovi, který mnohé z nás seznámil se životem sv. Antonína z Padovy, jiným oživil znalosti o něm. Světec se narodil v Lisabonu v r. 1195, při křtu dostal jméno Ferdinand a po vstupu do řádu Bratrů menších přijal jméno Antonín. Antonín se věnoval studiu Bible a osvojil si církevní vědění, které zužitkoval během svých kázání a při vyučování. Na svých misijních cestách se dostal do Maroka, v důsledku nemoci se v r.1220 vrátil do Itálie, v Assisi se setkal se sv. Františkem, pro své jedinečné znalosti teologie a dar výmluvnosti jej představení určili ke službě kázání. Mezi Bratry menšími byl jedním z prvních magistrů teologie, s požehnáním sv. Františka začal vyučovat v Boloni. Antonín položil základy františkánské teologie, stal se provinčním představeným Bratří menších v severní Itálii, když skončil v úřadě provinciála, usadil se nedaleko Padovy, kde po roce zemřel (13.6.1231). V roce 1232 jej papež Řehoř IX. kanonizoval a v roce 1946 papež Pius XII. prohlásil Antonína za Učitele církve a přiřkl mu titul „Učitel evangelia“. Cykly kázání nazvané „Nedělní“ a „Kázání o svatých“ můžeme dodnes číst s velikým duchovním užitkem.

Protože bylo mnoho přítomných z Polska, byla mše svatá sloužena v obou jazycích, češtině i polštině. První čtení zaznělo česky, druhé polsky, z evangelia četl nejdříve celebrující O. Piotr Niewiadomski, SDS, pak polsky O. Zbigniew Zdanowicz, SDS. 

V kázání O. Piotr vyzdvihl účinnost zázračného působení prosebných modliteb ku sv. Antonínovi, jestliže hledáme ztracené předměty, což může potvrdit z osobní zkušenosti.

Po společném vyznání víry zazněly přímluvy rovněž v obou jazycích.
Průběh mše svaté oživil svým zpěvem kostelní sbor z Javorníku, tentokráte za doprovodu kytary. Po svatém přijímání zazněla společně píseň „Bože, chválíme Tebe…“ a po svátostném požehnání „Bože, cos ráčil…“

Po celou mši se nad poutním místem stahovaly tmavé mraky, každou chvíli se zdálo, že začne pršet, ale jakoby nad námi držel sv. Antonín ochrannou ruku, nespadla jediná kapka vody. Jen dozněly poslední tóny písně a děkovná slova O. Piotra všem, kteří se podíleli na přípravách a zdárném průběhu mše i všem účastníkům pouti, spustil se prudký liják doprovázený oslepujícími blesky. Domů jsme se rozcházeli s pocitem malého zázraku.


 












Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Text: A.R., foto: MG