Poutní mše svatá na Travné

V neděli dne 5.12.2010 se konala v kostele NPPM poutní mše svatá k uctění Panny Marie, Bohem vyvolené světice a matky Božího Syna. Na tuto poutní mši přijelo velké množství farníků z nedalekého polského Lądku Zdroje. Přijel s nimi i Dětský pěvecký sbor, který zazpíval Madonu a Bárku česky, ostatními písněmi provázel bohoslužbu v polštině. Mše svaté se zúčastnila i řada farníků z Javorníku, Uhelné a několik farníků z Travné.

Mši svatou celebroval O. Piotr Niewiadomski, SDS, koncelebroval kněz Pawel Antosiak, který doprovázel polské poutníky.

V úvodu O. Piotr  přivítal  dvojjazyčně všechny přítomné. I mše byla sloužena v obou jazycích, polštině a češtině.

Homilii  jsme si vyslechli v polském jazyce. O. Pawel zdůraznil, že nezná žádný kostel kromě našeho na Travné, kde by uctívali v adventní době Pannu Marii, Počatou bez Poskvrny Prvotního Hříchu. Vyzdvihl její nelehkou úlohu od počátku Boží volby, aby se stala matkou Božího Syna, Spasitele a Vykupitele nás hříšníků. Upozornil na nedostatek a vytrácení se lásky k Bohu i k bližním. V souvislosti s tím uvedl příklad dvou sester, které se staraly o nemohoucí babičku. Jednou měsíčně se u této staré paní zastavoval kněz a vždy byl v domě velký nepořádek. Proto vyslovil přání, aby obě děvčata babičce v bytě uklidila. Ovšem výsledek byl po několik měsíců nulový. Jedenkrát se však zastavil o něco dříve a viděl nádherně uklizený byt. Nestačil se divit a ptal se, co se stalo, že najednou je v bytě čisto a pořádek. Jedna sestra odpověděla, že se ta druhá zamilovala a její vyvolený má přijít na návštěvu. My bychom si z tohoto příběhu měli vzít příklad a v adventní době bychom jako křesťané měli uklidit své nitro a přichystat je pro návštěvu Pana Ježíše. Spolu se svými nejbližšími bychom měli oslavovat Jeho narození, což je, nebo by mělo být pravým smyslem Vánoc pro křesťana, nikoliv honba za nákupy drahých dárků.

Po přímluvách opět v češtině a polštině přinesli poutníci dary své země: chléb, hroznové víno(i v tekutém stavu) a další výpěstky, nechyběla ani kytice rudých růží. Poslední dvojice nesla Obětní dary.

Po svátostném přijímání předali farníci z Lądku Zdroje ještě jeden dar našemu panu faráři, dar modlitby za kněze,  zvaný Margaretka, rozšířený v mnoha farnostech ve světě. Do srdce květu Chryzantémy se vepisuje jméno kněze, za kterého se jeden den v týdnu modlí farníci Korunku Pokoje. Pokud se sejde sedm osob a každá vepíše na jeden lístek květiny od pondělí do neděle prohlášení modlitby, pak je kněz po celou dobu obklopen modlitbou.

Stejný dar předali i jejich knězi, který je doprovázel.

Pan farář za tento akt vyjádření úcty ke knězi a duchovní posily stálou modlitbou v nelehké službě všem přítomným aktérům děkoval s hlasem plným dojetí i se slzami v očích.

Po svátostném požehnání byli všichni přítomní z obou zemí pozváni na faru na pohoštění. Tentokráte „ praskala fara ve švech“, ale při trošce dobré vůle se vměstnali všichni. Jídla i pití bylo jako v pohádce a kdo tam byl, zajisté i medovník přes kopce převezený okusil.