* Poslední rozloučení s otcem Emilem Kajetánem Matonohou

Vydáno dne 23. 10. 2007

pohreb.JPG„Doprovázíme otce Kajetána  na jeho cestě poslední, jak člověku ty roky utíkají, jakoby se zmenšoval ten zástup těch, které máme rádi…Ale na tom druhém břehu zase přibývá těch, kteří jsou kolem Krista, Panny Marie a čekají na nás. Kéž i otec Kajetán rozmnoží ten zástup nebeský. Otče Kajetáne, odpočívej v pokoji.“



V pondělí 22.10.2007 přijeli věřící z děkanátu Jeseník spolu s našimi kněžími do kostela sv. Petra a Pavla v Prostějově, aby se rozloučili s otcem Kajetánem, který v našem děkanátě dlouhá léta působil. Přítomen byl otec děkan P. Mgr. Miroslav Kadlec, P. Piotr Niewiadomski SDS, P. Mgr. Adam Cynarski SDS, jáhen Mgr. Adam Kuszaj a bratr Stanislav. Přijely také řeholní sestry, které působily v Bílé Vodě a otce Kajetána velmi dobře znaly.

Mši svatou, která začala v 10:00 hodin, celebroval světící biskup olomoucký Mons. Josef Hrdlička, koncelebrovali kněží z Prostějovska a kněží z děkanátu Jeseník.

V úvodu otec biskup všechny přivítal: „Nadešla chvíle, kdy chceme doprovodit našeho drahého bratra Emila Kajetána Matonohu, který se zapsal do našich srdcí hlavně v době útlaku, dovedl sloužit duchovně ctihodným sestrám, byl exercitátorem, zpovědníkem, dovedl čelit opravdovostí církve. To vše zůstává v naší paměti. Prosíme, ať se mu stane podle jeho víry a on skončí v náruči Boží.“

V kázání P. Mgr. Vlado Mach, provinciál mluvil o tom, na čem záleželo otci Kajetánovi nejvíce. Každý den se modlil, aby mu Bůh dal život, aby poslal dělníky na tuto žeň. Následoval Spasitele, Mistra, kterého miloval, byl pravým řeholníkem. Celý život naplňoval Boží vůli.Víře se musíme naučit i my. Věříme v Boha - je ale opravdu ta naše víra dost veliká? Jestli ji nepřijímáme jen proto, že musíme… Otec Kajetán věřil, Bůh působil, dosvědčoval lásku k němu. Bůh má moc dát život, nemusíme být řeholníky, kněžími, stačí, když každodenní život žijeme v lásce, poznáváme Boha rozjímáním, četbou Písma. Poznat, milovat a žít, jak Bůh si přeje. Otec Kajetán žil Božím životem. Je pro nás vzorem. Miloval, miluje Boha stále. Věříme, že je nyní před Boží tváří a může se teď radovat. Vyprošujme mu Boží milosrdenství a smazání hříchů. I on nám pomáhá svou modlitbou. Pán ví, jak moc nám bude chybět, před Boží tváří se bude ale za nás přimlouvat.

Slovo otce biskupa na závěr mše svaté: „Bohu se zasvětil otec Kajetán, Jemu se odevzdejme i my. Doprovázíme otce Kajetána  na jeho cestě poslední, jak člověku ty roky utíkají, jakoby se zmenšoval ten zástup těch, které máme rádi…Ale na tom druhém břehu zase přibývá těch, kteří jsou kolem Krista, Panny Marie a čekají na nás. Kéž i otec Kajetán rozmnoží ten zástup nebeský. Otče Kajetáne, odpočívej v pokoji.“

Po mši svaté jsme se autobusy přesunuli na místní hřbitov, kde jsme v průvodu otce Kajetána doprovodili ke hrobu salvatoriánů, kam byl uložen.
Po pohřbu byli všichni pozváni na faru na občerstvení.

„Doprovodili jsme na poslední cestě našeho kněze, který dlouhá léta působil v Bílé Vodě. Otče Kajetáne, v modlitbě na Vás nikdy nezapomeneme. Kéž i my svým životem jednou rozmnožíme zástup nebeský.“

(Poznámka : Fotky z kostela nejsou moc kvalitní kvůli kouři z kadidla.)


  kostel sv.Petra a Pavla v Prostějově
















Celá tisková zpráva | Informační e-mailVytisknout článek | Zdroj: Text Marie G.,foto MG