Proběhly Svatováclavské dny v Bílé Vodě r.2006

Tehdy řekl Ježíš svým učedníkům: „Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne.“ Mt 16,24

Ve čtvrtek 28.9.2006, na svátek sv.Václava, započala tato slavnost ve 13:00 hodin mší svatou, kterou celebroval otec děkan P.Mgr.Miroslav Kadlec. Další koncelebrující kněží byli : P.Mgr.Ondrej Kaliciak, P.Mgr.Josef Florek, P.Mgr.Anton Otte a P.Mgr.Attila Bencze, z Tomašíkova. Mše svatá byla obětovaná hlavně za zesnulé řádové sestry z Bílé Vody. Této slavnosti se zúčastnil také Ing.Adolf Jílek, senátor za KDU-ČSL.

Pár slov z kázání otce děkana : „vezmi svůj kříž …“ – každý člověk, jak věřící, tak nevěřící nese nějaký ten kříž. Jde jen o to, zda to je ten můj kříž. Pán Ježíš říká : „Vezmi na sebe svůj kříž …“ Nevím, co zrovna vy nesete toho dnešního odpoledne. Vím tak zhruba, co nesu já. A jak je třeba se vrátit k tomu svému kříži a nezabývat se věcmi, které Bůh toto odpoledne po mně nechce. Bůh mi dává sílu na určité věci, které po mně chce. Je to takové tajemství : když Pán Ježíš bude vidět tu mou ochotu srdce, poctivě s lidmi, poctivě s Bohem,  s anděli, se svatými i s těmi zesnulými sestrami, bodejť by nedal ten zázrak, že v sobě budu mít jen ten svůj kříž a budu osvobozený Boží mocí. Při mši svaté budu osvobozený od myšlenek, slov, skutků, které nepatří do toho mého kříže.
Dnes na svátek sv.Václava se slaví v tom duchovním světě, který nás obklopuje, to není někdy po smrti, duchovní svět nás právě teď obklopuje, pochopitelně sv.Václav je slaven. Je celý Boží slávy, lásky, chuti, jak by nám pomohl. Touží, aby se Bůh oslavil ve mně, v tobě, v každém z nás. Sv.Václav toho moc na zemi neužil. Žil jen pár let. Zemřel r.929, což se přesně neví, možná r.935, narodil se r.907, byl skutečně mladý a už se stal knížetem, ale což o to, on se stal svatým. Ne jenom, že jej církev svatořečila, byť je to pro nás nesmírně důležité, ale to Bůh jej svatořečil, to Bůh jej ohodnotil a Bůh hodnotí objektivním a jasným způsobem, láskyplným, ale také spravedlivým.
Dále nás vybídl k modlitbě sedmibolestného růžence, který má jako jiné modlitby, sílu zachraňovat nás, naši duši od zlého.

Po mši svaté jsme se přesunuli na místní hřbitov, kde již každoročně vzpomínáme na zesnulé řádové sestry. Pobožnost zde vedl páter Otte. Na úvod všechny přivítal a přečetl z Písma svatého pasáž o blahoslavenstvích. Pár slov z jeho kázání : Když mu bylo 12 let, na vlastní oči viděl, jak za totality byly řádové sestry ponižovány. Jak chytré a studované ženy musely tvrdě pracovat v mokrých továrnách, jak profesorky dostávaly „lepší místa“, chodily dřít do lesa. Byl ministrantem a tudíž se dostal i do jejich klausury. Zde viděl, jak tyto ženy žily. Bez soukromí. Nikdy nesmíme nikoho ponižovat. Pokud máme lepší postavení než druhý, nemáme právo jej ponižovat!

Poté nám přečetl slova žalmu : Žalm Davidův. Hospodin je můj pastýř, nebudu mít nedostatek. Dopřává mi odpočívat na travnatých nivách, vodí mě na klidná místa u vod, naživu mě udržuje, stezkou spravedlnosti mě vede pro své jméno. I když půjdu roklí šedé smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi ty. Tvoje berla a tvá hůl mě potěšují. Prostíráš mi stůl před zraky protivníků, hlavu mi olejem potíráš, kalich mi po okraj plníš. Ano, dobrota a milosrdenství provázet mě budou všechny dny mého žití. Do Hospodinova domu se budu vracet do nejdelších časů. Žalm 23,1-6.

Po těchto verších jsme se pomodlili modlitbu Otče náš a slovo dostal pan starosta z Bílé Vody Miroslav Kocián. Všem poděkoval za účast a pozval všechny na odpolední koncert.
Protože s páterem Ottem přijelo i několik věřících z Německa, kázal i v německém jazyce. Na závěr všichni přijali požehnání. Společně jsme se odebrali do kostela, kde následoval koncert.