Křížová cesta
základní
- osobní - rùženec
- litanie - k
andělu st. - křížová cesta
Pro soukromou pobožnost
- Pro
každého člověka
Křížová
cesta 2
-
Křížová
cesta 3
Křížová cesta 2
Nebeský Otče, v pokoře
klekáme před křížem tvého syna a
litujeme všech hříchů, jimiž jsme ho zarmoutili.
Dej, a rozjímáme o jeho utrpení,
jasněji poznáváme zlobu hříchu a
načerpáme sil, abychom šli trpělivě po
křížové cestě svého života.
Amen.
1.zastavení
- Ježíš
odsouzen na smrt
Lide mùj, slyš nářek Pána
svého, / uvaž v mysli trpké stesky jeho: /
Já jsem toužil mezi lidmi žít, / chtìl
jsem je
svou láskou oblažit; / činil jsem jim dobře v
každé chvíli, / oni mì však
na smrt
odsoudili.
Klaníme se ti,
Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Nevinný,
nejsvětější, soudce celého světa je
souzen lidmi. Plní nenávisti
žádají jeho smrt. Z bázně před nimi
vynáší Pilát
nespravedlivý rozsudek. Pán
Ježíš však stojí a
mlčí.
Bùh
vlastního
syna neušetřil,
ale za nás všechny ho vydal na smrt.
Spasiteli,
Pilát tě proti svému svědomí
vydává ze strachu před židy na smrt. I my jsme
často jednali podobně, když jsme ze zbabělosti a strachu před lidmi
zradili hlas svého svědomí.
Zhřešili jsme, Pane. – S
lítostí ti slibujeme, – že
zùstaneme
pevní proti svodùm světa a těla. – S
kající myslí chceme na tebe
vzpomínat, – když nás lidé
budou nespravedlivě posuzovat.
Příklad
zajisté dal jsem vám,
abyste i vy činili tak, jako jsem učinil já.
Ukřižovaný
Ježíši,
smiluj se nad námi.
2.zastavení
- Na Ježíše
vložen kříž
Nepřestal jsem lid svùj milovati, /
avšak on
mé lásky nechtìl dbáti, / k
nebi zval
jsem jej svým učením, / odplatil mi za to
trýzněním; / potom kříž mi vložil na
ramena: / tak má láska byla odměněna.
Klaníme se ti,
Pane Ježíši Kriste, a
děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Přivlekli
kříž. Pán po něm vztahuje ruce,
ačkoliv jasně předvídá celé
své utrpení. Jak těžce dopadá
kříž na jeho zbičované rameno! Přece
však nastupuje hořkou cestu oběti.
Vpravdě bolesti
naše vzal on na sebe,
ano, co my jsme trpět měli, on snášel.
Ty, Spasiteli,
přijímáš svùj
kříž statečně a odevzdaně, a my se hrozíme
každé oběti a všeho, k čemu je třeba
sebezapírání. Často i malé
nepohodlí se nám zdá těžké
a tak rádi se vyhýbáme
nepříjemným povinnostem.
Od nynějška tě chceme následovat;
–
odhodlaně plnit své povinnosti – a
trpìlivě
nést slabosti své i cizí.
Všechno
zmùžeme
v tom, který nás miloval.
Ukřižovaný
Ježíši,
smiluj se nad námi.
3. zastavení -
Pán Ježíš padá
poprvé
Když jsem kříž svùj na Golgotu nesl / a s tou
tíží zemdlen k zemi klesl, / nedošel
jsem v lidu lítosti. / Neustával ve
své krutosti, / dále hnal mì na smrt
umdleného, / dobrodince, Spasitele svého.
Klaníme se ti,
Pane Ježíši Kriste, a
děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Břímě je
těžké. Pán, k smrti
zemdlený po všech duševních
a tělesných mukách, které dosud
vytrpěl, klopýtne a padá. Hrubě ho
pobízejí a nutí, aby se zvedl a
šel dále.
Tresty pro
naši spásu na něho dolehly
a jeho ranami jsme uzdraveni.
Spasiteli, těžkou cestou
kráčíš a
padáš pod křížem, který
jsme zatížili svými nepravostmi. Tvùj
pád je naší útěchou. Ty
víš, že jsme lidé křehcí a
slabí; nedopustíš, abychom byli
zkoušeni nad své síly.
Proto nechceme malomyslnět, – když
nás
potkávají těžkosti a
zmáhají pokušení.
– I když snad pod nimi klesneme, – tebou posilněni
zase povstaneme. – Všechno můžeme s tvou
milostí.
Bùh je
věrný.
on nás posílí a
ochrání od zlého.
Ukřižovaný
Ježíši,
smiluj se nad námi.
4. zastavení -
Pán Ježíš
potkává svou matku
Synům hlásal jsem, by matky ctili, / za to však
se na mé matce mstili; / z její žalosti lid
posměch měl, / když mě potkala, ji odháněl. / Ač
Bùh
oblíbil si její ctnosti, / lidé
spílali jí ve své zlosti.
Klaníme se ti,
Pane Ježíši Kriste, a
děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Zpovzdálí
viděla Maria, jak Pilát
jejího syna odsoudil na smrt, jak na něj vložil
kříž, jak Ježíš zmučen pod jeho
tíží klesl. A teď se již
blíží, co nevidět pùjde kolem a pohled
matky se
shledá s pohledem synovým. Slůvka spolu nemohou
promluvit.
Tvou vlastní
duši pronikne meč,
aby se projevilo smýšlení mnoha
srdcí.
Náš
Spasiteli, tvé srdce
krvácí, když tě potkává
tvá matka. Tvé utrpení je
jejím utrpením, tvá bolest je
její bolestí. Její duše se
posiluje pohledem na tvou trpìlivost a ty
máš
útěchu z její lásky.
Tebe a tvou matku chceme následovat –
a společně
snášet utrpení, – nebo jsme
údy tvého tajemného těla, –
spojení s tebou ve svaté jednotě.
Snažme se, abychom jeden
druhého povzbuzovali
k lásce a k dobrým skutkùm.
Ukřižovaný
Ježíši,
smiluj se nad námi.
5.
zastavení - Šimon pomáhá
Pánu Ježíši nést
kříž
Zda jsem komu v strasti přispět váhal? / A mně
každý pomoci se zdráhal. / Když jsem nesl
přetěžký svůj kříž, / nikdo nechtěl ulehčit mou
tíž. / Šimon pomoh jenom z donucení /
nésti nástroj mého umučení.
Klaníme se ti,
Pane Ježíši Kriste, a
děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Pán už
nemùže
kříž unést.
Vojáci se obávají, že padne a zemře na
cestě. Zastaví tedy Šimona z Cyreny a
donutí ho, aby pomohl. Šimon se
vzpírá, avšak milost Boží
se ho dotýká, a když vidí
Ježíšovu velkou trpělivost, nese nakonec
kříž s radostí.
Chce–li kdo
přijít za mnou,
vezmi svůj kříž a následuj mě.
Spasiteli, děkujeme ti za
každý kříž,
který smíme s tebou nést, a litujeme,
že jsme tak často reptali a naříkali, když jsme tě měli
následovat na křížové cestě. Viděli
jsme v bolesti a hořkostech jen těžkost a bídu, a ne tebe,
který jsi nás svým křížem
navštívil.
Otevřel jsi nám oči, – jako jsi je
otevřel
Šimonovi, – abychom nebyli zatrpklí,
– když musíme trpìt
nepochopení a
opuštění. – Otevři i naše
srdce pro utrpení druhých lidí
– a dej, ať si vždy pamatujeme: – Co jsme učinili
nejmenšímu z našich bratří,
– tobě jsme učinili.
Neste břemena jeden
druhého
a tak naplníte zákon Kristův.
Ukřižovaný
Ježíši,
smiluj se nad námi.
6. zastavení -
Veronika podává Pánu
Ježíši roušku
Již jen stěží noha nohu mine, / má krev proudem
po tváři se řine. / Veronika tvář mi utřela. / Co
na roušce potom uzřela? / Věrný obraz obličeje
mého / za odměnu činu laskavého.
Klaníme se ti,
Pane Ježíši Kriste, a
děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Žalostně zubožen vleče se
Pán ulicemi
jeruzalémskými, Veronika vidí jeho
utrpení a bezcitné
počínání těch, kteří jsou
kolem něho. Statečně projde davem a podává
Ježíši roušku na otření
krvavé tváře.
Podoby neměl ani
krásy;
stal se nejposlednějším z lidí,
– muž bolesti.
Veronika se
neptá, co si myslí a co
říká její okolí, ale
statečně se tě, Pane, zastává.
Dej i nám odvahu, – abychom se vždy a
všude zastávali tebe a tvé
církve, – víry a dobrých
mravù, – ctnosti a práva. –
Ať
přemáháme lidskou bázeň a
zbabělé ohledy. – Vtiskni do našich
srdcí svùj obraz, – abychom
nezapomněli,
– co jsme dlužni tvé lásce.
Kdo mě vyzná
před lidmi,
toho já vyznám i před svým Otcem,
který je v nebesích.
Ukřižovaný
Ježíši,
smiluj se nad námi.
7.
zastavení - Pán Ježíš
padá podruhé
Velkou ztrátou krve tělo slábne, / ve
zmučených údech síla chabne. / Nezmohu
již kříže břemeno, / znovu k zemi klesá koleno. /
Uvažuj to ponížení nové, / nad
ním trnou v nebi andělové.
Klaníme se ti,
Pane Ježíši Kriste, a
děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Ježíš
slábne.
Nepřátelé ho pobízejí ke
spěchu, bojí se, že nedojde. Pán padá
podruhé. S největším
vypětím se vzchopí, aby svou oběť dokonal.
Jako beránek
vedený k zabití
ani ústa neotevřel.
Pane a Spasiteli, v
prachu a špíně
ležíš na ulici a na tobě leží
těžký kříž. To trpíš proto,
že my jsme vždy znova upadali do svých hříchů.
Poklekáme v duchu vedle tebe – a
litujeme
své nedbalosti a nestálosti. – Kameny
zborcené tvou krví – volají
k nebi o tom, – jak velká je zloba
těžkého hříchu. – Kéž
nás tvùj pád
uchrání
– od každého dalšího
pádu.
Milosrdný
Bože, naplň mou duši
vytrvalostí,
ať neklesám na cestě života.
Ukřižovaný
Ježíši,
smiluj se nad námi.
8.
zastavení - Pán Ježíš
napomíná plačící ženy
Dcery siónské mě provázely, / a když
velké strasti moje zřely, / útrpností,
žalem vzlykaly, / nad mou trýzní hořce plakaly. /
Matky, plačte spíše ze žalosti / nad
svých vlastních dítek
nezdárností.
Klaníme se ti,
Pane Ježíši Kriste, a
děkujeme ti,
neboť svým køížem jsi vykoupil
svìt.
U bran města
stojí ženy se svými dětmi.
Pohlížejí na ubohého Pána.
Je jim ho líto. Ježíš vidí
jejich zármutek a připomíná jim jejich
mateřskou odpovědnost.
Neplačte nade mnou, ale
plačte nad sebou a nad svými dětmi,
neboť děje–li se toto na stromě zeleném,
– co se bude dít na suchém?
Laskavý
Spasiteli, žádáš
od nás víc než pouhý soucit,
víc než city, které rychle
pomíjejí. Hledíš na
naše skutky, smýšlení a
zásady, jimiž se řídíme.
Pomoz nám, abychom jednali v tvém
duchu
– a těm, kteří jsou nám svěřeni,
– ukazovali křesťanství činu a pravdy,
–
abychom v den soudu – nemuseli plakat nad sebou a nad
svými skutky.
Bùh miluje
spravedlivé,
ale cesta hříšníků vede k
záhubě.
Ukřižovaný
Ježíši,
smiluj se nad námi.
9.
zastavení - Pán Ježíš
padá potřetí
Sám a vydán posměchu a vřavě, / zraněn,
ztrýzněn od paty až k hlavě, / klesám
potřetí a omdlévám, / já,
jenž v nebi věčné sídlo mám. / Tento
pád mùj, pokolení
hříšné, / zavinily tvoje skutky
pyšné.
Klaníme se ti,
Pane Ježíši Kriste, a
děkujeme ti,
nebo svým křížem jsi vykoupil svět.
Pán je
vyčerpán. Padá
potřetí. Je unaven k smrti. Chce však
své dílo dokonat, proto se vzchopí z
posledních sil.
Hříchy
mnohých on nesl
a za nepřátele se modlil.
Ty
víš, Spasiteli, jak často padáme
do svých hříchù a chyb, protože jsme
vlažní a lhostejní. Mnoho
pøedsevzetí
už jsme učinili, ale málo jsme jich dodrželi.
Dnes, Pane, začneme znovu a s dobrou vůlí.
–
Odhodlaně se k tobě připojujeme – a chceme jít s
tebou svou životní cestou až do konce.
Nepřestávejme
činit dobro,
neboť když vytrváme, – Bůh nám
dá odměnu v příhodný čas.
Ukřižovaný
Ježíši,
smiluj se nad námi.
10.
zastavení - Pán Ježíš je
zbaven šatů
Ach, jak nade mnou se zatvrdili, / že mé čisté
tělo obnažili! / Zbytek krve v tvář mi vstupuje, / ruměnec
mi na ni vzbuzuje. / Lide můj, tou hanbou byly vinny /
nečisté a smilné tvoje činy.
Klaníme se ti,
Pane Ježíši Kriste, a
děkujeme ti,
nebo svým křížem jsi vykoupil svět.
K smrti
vyčerpán přichází
Ježíš na Kalvárii. Z těla mu
strhávají šat. Všechno chce
trpět pro nás až do konce, tělesnou bolest i
duševní muka.
Rozdělili si
má roucha
a o můj oděv metali los.
Nejčistší
Spasiteli, všechno
obětuješ pro nás, dokonce i šat,
který přikrývá tvé tělo. Na
tuto obětavou lásku chceme myslet, když musíme
svému tělu odepřít věci milé a
příjemné.
Dej nám, Pane, – abychom roucho
milosti donesli
neposkvrněné před tvùj soud – a
dosáhli
věčného života.
Stvoř mi, Bože,
čisté srdce
a obnov ve mně pravého ducha.
Ukřižovaný
Ježíši,
smiluj se nad námi.
11.
zastavení - Pán Ježíš je
přibit ke kříži
Hřeby na kříž v nevýslovné muce /
přibíjejí nohy mé i ruce / před očima
matky truchlící, / rány mé
v své duši
cítící. / Velkou bolest mou
však dovršili, / když kříž se mnou
vzhůru postavili.
Klaníme se ti,
Pane Ježíši Kriste, a
děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Ježíš
nemá na tomto světě nic, ani
místo, kde by zemřel. Visí mezi nebem a
zemí a musí trpět, vždy hrozněji trpět, až k
smrti.
Probodli ruce
mé a nohy mé,
spočítat mohu všechny své kosti.
Spasiteli,
nyní jsi v bolestech přibit na kříž,
abys shladil, čím jsme zhřešili svou
svévoli.
Dej nám poznat, – že jen tehdy se
můžeme
zvát křesťany, – když si sami činíme
násilí, – podřizujeme svùj
rozum
tvým příkazům – a krotíme
zlé žádosti. – A nás
sílí pohled na tvůj kříž, –
abychom jednou měli podíl s tebou, –
který z dřeva kříže kraluješ nad nebem
i nad zemí.
Víme, že
starý člověk v nás
musí být ukřižován,
abychom již nebyli otroky hříchu.
Ukřižovaný
Ježíši,
smiluj se nad námi.
12.
zastavení - Pán Ježíš na
kříži umírá
Z lásky k lidu na kříži jsem zmíral, /
s posměchem lid za to na mě zíral; / a když tělo
smrtí zsinalo, / ještì kopí
bok mùj
prohnalo; / poslední krev vylila se z něho, / aby smyla
hříchy světa všeho.
Klaníme se ti,
Pane Ježíši Kriste, a
děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Po třech
hodinách plných bolesti
volá Ježíš: Dokonáno jest!
Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého!
Pak naklání hlavu a umírá.
Stal se
poslušným až k smrti,
a to smrti kříže.
Ježíši,
ty ses vydal za nás na smrt,
abys naplnil vůli nebeského Otce.
U tvého kříže poklekáme s
pevným předsevzetím, – že ve
všech těžkostech života – se budeme s tebou modlit
k Otci: – Otče, ne co já chci, –
nýbrž co ty chceš.
Následujme
Boha a žijme v lásce,
jako Kristus miloval nás – a sám sebe
vydal za nás v oběť.
Ukřižovaný
Ježíši,
smiluj se nad námi.
13.
zastavení - Tělo Pána
Ježíše je sňato z kříže
Přátelé mé tělo z kříže
sňali / a mé milé matce odevzdali. / Ta, když
rány moje spatřila, / svými slzami je obmyla. /
Mrtvého mě na klín ukládala, /
zbité tělo celé zulíbala.
Klaníme se ti,
Pane Ježíši Kriste, a
děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Kristus dotrpěl. V
největší nesnázi
tu stojí matka a neví, jak by svého
syna aspoň důstojně pohřbila. Po úzkostlivém
čekání přichází Josef z
Arimatie; má od Piláta dovolení, že
může vzít Ježíšovu mrtvolu.
Snímají Pána z kříže a
kladou ho matce na klín.
Ke komu tì
přirovnám, Panno, dcero
siónská?
Veliká jako moře je tvá bolest.
Bolestná
matko, tvá duše tone v
žalu, a přece se odevzdaně klaníš vůli Otcově.
Z tvého příkladu chceme čerpat sílu
v každém utrpení – a odevzdanost do
vůle Boží.
Dobré je v
tichosti čekat na pomoc Páně;
jeho milosrdenství se nevyčerpá nikdy.
Ukřižovaný
Ježíši,
smiluj se nad námi.
14.
zastavení - Tělo Pána
Ježíše je uloženo do hrobu
Do hrobu pak moje tělo dáno, / jak před věky o mně bylo
psáno. / Lide mùj, to vše jsem
podstoupil, / bych
tě z hříchů, z pekla vykoupil. / Snaž se teď, by
spásné moje dílo / tobě vpravdě ke
spasení bylo.
Klaníme se ti,
Pane Ježíši Kriste, a
děkujeme ti,
neboť svým křížem jsi vykoupil svět.
Tělo Páně je
připraveno k pohřbu. Je to smutný
pohřební průvod, a přece na něm
spočívá tichý mír.
Připravuje se velikonoční jitro.
Ty přece
nenecháš duši mou v
podsvětí,
nedopustíš nikdy, – aby tvůj
věrný zakusil zkázu.
Spasiteli,
odpočíváš v hrobě. Tvůj
velký pátek už skončil.
Blíží se úsvit
vzkříšení.
My stojíme ještě uprostřed
pašijového týdne svého
života. – Ale i my jednou odpočineme od všeho,
– co nás nyní
tíží a trápí. – I
nás očekává slavný
nový život, – který jsi nám
získal.
Jako v Adamovi
všichni umírají,
tak budou v Kristu všichni oživeni.
Ukřižovaný
Ježíši,
smiluj se nad námi.
Závěrečná
modlitba
Bože, ty jsi posvětil
praporec kříže drahocennou
krví svého jednorozeného Syna; dej
proto, aby se všichni, kdo se k tomuto kříži
hlásí, těšili také z jeho
ochrany. Skrze Krista, našeho Pána.
Amen.