Úvodní stránka | Ohlášky | Kontakty | Napiš email | 28. 05. 2017
Nepojmenovaný dokument

Bílá Voda a její církevní dějiny

Historický úvod

     Dnešní městečko bylo založeno na severním úpatí Rychlebských hor a dnes se nachází v nejzápadnějším výběžku českého (dříve rakouského) Slezska. Původně byla Bílá Voda částí vsi Kamenice (dnes polská Kamienica) připomínané poprvé v r. 1284. Jejími majiteli byli mimo jiné Malticové (1582 – 1639), Hodicové (1639 – 1687), Liechtenštejni (1687 – 1747) a Salmové (1747 – 1794).
     Klíčový význam pro netušený rozvoj Bílé Vody mělo založení piaristické koleje v roce 1723. Do osady druhořadého významu přivedla nevídanou stavební aktivitu a posléze také kulturní rozkvět. Část obce v okolí konventu byla povýšena v roce 1748 za panování Salmů na městys.

Dějiny piaristického řádu v Bílé Vodě

Řád piaristů byl založen Španělem Josefem Kalasanským v roce 1557/1617 jako Řád řeholních duchovních pod ochranou Matky Boží pro náboženské školy. Svým zaměřením, pedagogickou činností, byl jedním z prostředků katolické reformace. Na rozdíl od jezuitů, jejichž působnost se soustředila na vysoké školství, se piaristé věnovali především výuce na základních školách. Orientace na jiné sociální skupiny a širší okruh obyvatelstva společně s dodržováním slibu chudoby jim přineslo velkou oblibu.
     O založení bělovodské koleje piaristů, první ve Slezsku vůbec, se zasloužil tehdejší majitel panství, olomoucký kanovník a pozdější biskup olomoucký a arcibiskup salcburský Jakub Arnošt z Liechtenštejna – Castelcornu. Úmysl pojal už roku 1714, k realizaci jeho projektu však došlo až o devět let později, přesně 15. prosince 1723, kdy byla pořízena zakládací listina. První stavbou, která se spojuje s působením piaristů v Bílé Vodě, je dům č.p. 60, původní provizórium, které sloužilo potřebám řádu až do roku 1727, kdy byla dokončena stavba koleje.
      Komplex piaristického kláštera tak, jak jej známe dnes, byl postaven celkem ve třech etapách. V letech 1724 – 27 byla postavena kolej, to jest východní kvadratura blíže kostelu. O něco později (1729 – 33) vznikla také západní polovina kláštera, piaristický seminář. Stavbu konventu řídil rektor piaristického domu v Kroměříži, Cornelius a Scto Antonio, jméno autora architektonického návrhu však neznáme. Pravděpodobně byly pro potřebu řádu upraveny starší plány významného architekta olomouckých biskupů, Itala Giovanni Pietra Tencally. Ten během svého života vytvořil také celou řadu návrhů piaristických budov, mimo jiné i pro kolej v Kroměříži.
     Působení piaristů v Bílé Vodě představuje poměrně krátké období, přesto si dokázali získat věhlas po nejširším okolí, a to nejen svou pedagogickou aktivitou. Vyučování bylo zahájeno už v roce 1727 a to na triviální (základní) škole a na šestitřídním gymnáziu. Kromě výuky se piaristický seminář stal vyhledávaným místem také jako centrum múzických umění. Vedle blízkého Jánského Vrchu to bylo významné místo hudebních koncertů a divadelních představení.
     Druhým významným momentem, který podmínil rozkvět Bílé Vody, bylo obnovení mariánského kultu a poutí k zázračnému obrazu Panny Marie.
     Stará kaple z roku 1604, při níž byl konvent postaven, už nedokázala svou velikostí stačit vzrůstajícímu přílivu návštěvníků. Proto bylo rozhodnuto o jejím nahrazení větší a výstavnější svatyní, která by dokázala důstojně plnit poslání poutního a řádového kostela. Stalo se tak v roce 1755, kdy bylo přistoupeno k výstavbě jednolodí s velkoryse pojatým vrcholně barokním průčelím s dominantní představenou věží. Podkladem projektu byl pravděpodobně starší návrh Michaela Josefa Kleina z Nysy, ale uvažuje se také o Felixi Antonínu Hammerschmidtovi, autorovi kostelů v Gluchołazech a v Javorníku. Nová svatyně byla slavnostně vysvěcena 14. září 1777 vratislavským biskupem Filipem Gotthardem, hrabětem Schaffgotschem. 

©2006-2017 by ruzenec.cz | Webmaster : Martin Grabarczyk | Vytvořeno pomocí phpRS | Designed by PaBi3 & MG