Buďte připraveni, protože nevíte dne ani hodiny

Při sobotní mši svaté s nedělní platností jsme ve Vidnavě vyslechli evangelium o prozíravých a pošetilých pannách, o lampách a oleji… Otec Miroslav se zaujetím vyprávěl příběh o nebeském království a o naší připravenosti, máme být světlem, které svítí na cestu, kterou nám připravil Pán Ježíš, aby dveře pro každého z nás byly otevřeny, abychom nebyli překvapeni, když nás Bůh zavolá domů… Zaujatě jsme poslouchali a každou myšlenku přijímali. A protože kostelnice (což jsem já 😊) nebyla před mší svatou prozíravá a nezkontrolovala olej ve svíčkách, všimli jsme si, že některé svíce na oltářích svítí méně a postupně během mše svaté vyhasínají. Tedy nejen slovem, ale i příkladem jsme viděli světlo, které zhasíná díky oleji, který ve svíčkách právě docházel…

„Jaká je svíce mého života? Má dost dobrých skutků, modliteb, poctivé práce, nebo naopak můj život nesvítí a vyhasíná, není za mnou vůbec nic vidět a až se ocitnu v tváří tvář svému Bohu, mé ruce budou prázdné jako svíce bez oleje, která nedává světlo?“ Každý z nás se díváním na svíce i posloucháním pravdy našel a vnímal svou připravenost-nepřipravenost v pravdě a pokoře… A také s uvědoměním si toho, že máme vše pečlivě kontrolovat, doplňovat, nejen poctivou prací, ale i každodenní modlitbou a nasloucháním Božího vnuknutí, které nás vede, upozorňuje, zastavuje…