2500 věřících zavítalo na Pouť národů k Panně Marii Pomocné u Zlatých Hor

Zlaté Hory - Ani předpověď deštivé soboty neodradila poutníky od cesty na Maria Hilf u Zlatých Hor. Poutní místo zasvěcené Panně Marii Pomocné navštívilo v sobotu 17. 9. okolo dvou a půl tisíc lidí. Někteří k místu putovali stovky kilometrů. Tradiční Pouť národů, při níž se setkávají věřící z České republiky, Polska a Německa, se uskutečnila již po jedenadvacáté.

První Pouť národů se na obnoveném poutním místě se datuje dnem posvěcení kostela Panny Marie Pomocné 23. 9. 1995. Kostel posvětil olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Přítomni tehdy byli také apoštolský nuncius arcibiskup Giovanni Coppa, světící biskup olomoucký Josef Hrdlička, opolský biskup Alfons Nosol a německý rodák P. Adolf Schrenk z Weilersbachu. Slavnostní mše svaté se zúčastnilo ještě dalších 30 kněží a 12 000 poutníků ze Slezska, Moravy, Čech, Německa a Polska.

Také letos byli opět zastoupeni církevní představitelé tří národů, které jsou historicky spjaté z minulostí i současností poutního místa. Mši svatou celebrovali ostravko-opavský biskup František Václav Lobkowicz, opolský pomocný biskup Paweł Stobrawa a P. Joachim Giela z Německa, který je Apoštolským vizitátorem věřících a kněží bývalé německé arcidiecéze Vratislav a generalních vikariátů Branice a Kladsko.

Podle vyjádření technický správce poutního místa Martina Dýmy se mraky nad poutním místem vypršely až na samý závěr mše svaté. „I přes nepřízeň počasí vydrželo devadesát procent poutníků i na odpolední svátostné požehnání,“ podotkl Martin Dýma.

Poutní místo Panny Marie Pomocné je i mezi českými poutníky více známé pod německým názvem Maria Hilf. Poutníci do lesů na Zlaté Hory putují již od začátku 18. století. Nejdříve k obrazu Panny Marie, který nechala v roce 1718 namalovat a zavěsit na jedli uprostřed lesa dcera zlatohorského radního Dorota Weisová.

Učinila tak proto, aby splnila otcovu poslední vůli. Martin Tannheiser se na daném místě narodil 18. 7. v roce 1647 ve chvíli, kdy se jeho matka v lesích ukrývala před švédskými vojáky, kteří plenili město Zlaté Hory (Zuckmantl). Narození zdravého dítěte přičítala vyslyšeným prosbám k Matce Boží.

Stalo se tak v říjnu roku 1718 a již v následujícím roce toto místo začalo přitahovat první poutníky. Postupně přicházelo stále více ctitelů P. Marie z Jesenicka i ze vzdálenějších míst. Během deseti let byla na místě narození chlapce Martina postavena kaple a zápisy vyšetřující biskupské komise (tvořili ji kněz a dva lékaři) svědčí o tom, že během poměrně krátkého období došlo nejméně k pěti zázračným uzdravením.

Dřevěná kaple byla hojně navštěvována a byla ušetřena i zbourání, které ji hrozilo za josefínských reforem. Od roku 1841 byla na místě vybudován kostel, který stál až do roku 1973. Buldozery jej nechali rozvalit jiní „osvícenci“ za časů komunistické totality. Po roce 1989 se našla skupina místních věřících, kteří se pustili do obnovy poutního místa. Nový kostel byl vybudován z darů tisíců věřících. Obnova poutního místa si vyžádala náklady přesahující 25 milionů korun.