Postní doba v Javorníku

Středou 10. února jsme vstoupili do postní doby. V průběhu mše svaté po homilii požehnal kněz popel z loňských kočiček. Poté přítomní účastníci bohoslužby postupně přistupovali před kněze, který se slovy: „Čiňte pokání a věřte evangeliu“(Iz 5,3), uděloval jednotlivcům popelec. (Kdo se nemohl zúčastnit bohoslužby ve středu, měl možnost přistoupit k udělení popelce v neděli.)

I já každoročně předstupuji před kněze, vyslechnu úkol, který dostávám a vím vůbec, co tato slova pro mne znamenají, k čemu mne zavazují, mám snahu alespoň částečně proměnit tato slova ve skutky…..?

Kostel i kaple nám svojí výzdobou připomínaly, kam by měla směřovat naše mysl, naše skutky tělesné i duchovní, zvláště v tomto liturgickém roce, který byl vyhlášen papežem Františkem jako SVATÝ ROK  MILOSRDENSTVÍ.

Jednotlivá hesla výzdoby před obětním stolem v kostele – HLADOVÍ – ŽÍZNIVÍ – NEMOCNÍ – CIZINCI - PLAČÍCÍ – UBOZÍ  -  by nás měla inspirovat a vést tím správným směrem v našem osobním životě, v našem jednání nejen v době postní. K těmto skutkům milosrdenství nás přímo vybízel i jarmark, který nabízel řadu drobností a suvenýrů. Peníze z něho utržené poslouží k charitním účelům. 

Stejně tak i citát z Písma:  „On vzal na sebe naše slabosti“ (Iz5,3) umístěný před obětním stolem ve farní kapli, kde se konaly bohoslužby ve všední dny, vedl k zamyšlení, kým je pro mne Pán Ježíš? Uvědomuji si vůbec Jeho skutky Lásky k nám, lidem a bezmezné poslušnosti k Nebeskému Otci až ke smrti na kříži? Probudil ve mně tento úryvek potřebu vykonat nějaký skutek tělesného či duchovního milosrdenství?  I když doba postní je za námi, skutky milosrdenství mohu a jako správný křesťan mám příležitost konat po zbytek svého života.