Javornická farnost se loučila s liturgickým rokem

Neděle 22. listopadu byla poslední nedělí liturgického roku. Závěrečná neděle liturgického roku je oslavou Božího Syna, Ježíše Krista Krále. Mši svatou celebroval otec Josef a protože měl výročí svého narození, před začátkem bohoslužby mu farníci popřáli a předali kytičku. Poté následovala bohoslužba.

 

V prvním čtení jsme vyslechli úryvek z Knihy proroka Daniela, který mluví o Synu člověka, tajemné postavě, v níž vidíme předobraz Ježíše – spasitele. Cituji: „ Jeho moc je moc věčná, a ta nepřestane, jeho království nebude zničeno.“ (konec citace) I úryvek z druhého čtení z knihy Zjevení svatého apoštola Jana je vyznáním a oslavou Ježíše Krista, jeho svrchované a věčné moci nad zlem.

V evangeliu podle Jana jsme si připomenuli rozhovor Piláta s Ježíšem, kde Ježíš odpovídá na dotaz – cituji: „Ano, já jsem král. Já jsem se proto narodil a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.“ (konec citace).

V závěru bohoslužby otec Josef poděkoval u příležitosti svátku svaté Cecílie (patronky zpěváků a hudebníků) farnímu sboru a paní varhanici za jejich službu, za provázení jejich zpěvem a varhanním doprovodem při bohoslužbách. Zároveň jim popřál hodně sil, vytrvalosti, potřebných darů Ducha svatého s prosbou o ochranu jejich patronky, svaté Cecílie.

Po mši svaté se konal výstav Nejsvětější Svátosti, pomodlili jsme se litanie k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu, duchovní otec pak v modlitbě prosil za nás hříšníky za odpuštění našich vin, slabostí a nevěrnosti na cestě víry i za všechny urážky, kterých se  vůči Bohu dopuštíme. Svátostným požehnáním a písní „Bože, chválíme Tebe...“ byla ukončena nedělní slavnost a současně završen i liturgický rok.