|
Blažej
Biskup, mučedník, narozen ve 3.století zemřel, r. 316 v
Sebaste, Arménie (dnes Turecko), patron Dubrovníka (Ragusa); lékařů,
obchodníků vlnou, obuvníků, krejčích, sádrařů, tkalců, koželuhů, pekařů,
zedníků, kloboučníků, hudebníků; ochránce domácích zvířat a koní, je
vzýván proti bolestem v krku, proti kašli, nemocem měchýře, krvácení,
vředům, kolikám, bolestem zubů; proti moru, dobré zpovědi; je jedním ze
14 pomocníků a je vzýván za dobré počasí
Blažejovo umučení spočívá z valné části na legendách.
Jedna z nich říká, že byl původně lékařem. Jiná vypravuje, že žil v
horské jeskyni s divokými zvířaty. Na začátku 4. století pak prý byl
Blažej biskupem v Sebaste v Arménii (dnešní Turecko). Podle jednoho
podání nastalo v době jeho úřadování za císaře Diokleciána
pronásledování křesťanů. Blažej a ostatní křesťané uprchli.
Pronásledovatelé však biskupa našli, dali ho vsadit do žaláře a zle ho
týrali. Po mnohém hrozném mučení byl prý Blažej r. 316 odsouzen k smrti.
Pochopové rozdrásali biskupovo tělo železnými hřebeny a pak houževnatého
křesťana sťali. Až do konce prý se Blažej modlil k Pánu Ježíši a
obhajoval svou víru. Z doby, kdy byl ve vězení, existují také rozmanité
legendy. Když jednou uvězněnému chlapci hrozilo udušení rybí kostí,
uchránil Blažej dítě před smrtí svou modlitbou. A jedna chudá žena,
která na Blažejovu modlitbu dostala zpět vepře, kterého jí uchvátil vlk,
přinášela biskupovi do vězení svíce.
Úcta a tradice: Blažejova osoba je obklopena výraznou
tradicí. K jeho osobě se pojí četné patronáty. Tak např. nad hudebníky,
proti chorobám měchýře a proti škodám, způsobeným vichřicí. Uctívání
jako ochránce při onemocnění krku souvisí s příhodou, podle které
zachránil Blažej ve vězení jednoho chlapce od smrti zadušením. Na
Východě je tento Blažejův patronát znám už od 6. století. Asi od 16.
století existuje blažejské požehnání. Při něm se drží pod bradou dvě
posvěcené svíčky v podobě Ondřejova kříže. Již ve 12. století existovala
modlitba k svatému Blažeji proti otokům hrdla. Především v životě
rolníků má Blažej zvláštní místo jako patron počasí. To znamená, svátek
sv.Blažeje přináší utišení větru popřípadě i možné škody, způsobené
bouří. V dřívějších dobách věřící obzvlášť slavili tento svátek. Světily
se a obětovaly svatoblažejské svíčky, žehnalo se víno, voda a chléb.
Welfská dynastie uctívá tohoto biskupa jako svého patrona. Relikvie
pomocníka v nouzi jsou na mnoha místech, např. v Paříži, v Dubrovníku, v
St. Blasien a v Brunšviku (welfský poklad).
Znázorňování: skoro na všech obrazech vidíme Blažeje
jako biskupa, na Východě také jako starce s kadeřavými vlasy a vousy.
Jako atributy má pomocník při sobě hřeben, svíčku, knihu, vlka a vepře
(vepřovou hlavu). Často je také znázorňováno biskupovo mučednictví.
Výmluvná malba je v Blažejově kapli v Kaufbeurenu. Také v brunšvickém
domě sv. Blažeje ukazují nástěnné malby výjevy z jeho života. Ve
františkánském kostele v Paderbornu existuje jedno z nejstarších
znázornění: ukazuje Blažejovo stětí.
|
