|
Tři
králové
patroni Kolína; cestujících, poutníků; kožešníků; proti
nečasu.
Tři králové se nazývají mudrci z Východu a připomínáme
si je 6. ledna, kdy církev slaví „Zjevení Páně". Tento svátek patří k
největším v církevním roce. Jmenují se Kašpar, Melichar a Baltazar a
množí se kolem nich různé legendy a dohady.
„Kde je ten novorozený židovský král? Viděli jsme jeho
hvězdu a přišli jsme, abychom se mu poklonili," Tak to stojí napsáno v
Matoušově evangeliu (Mt. 2,1). Zázračně zářící hvězda ukazovala třem
mudrcům cestu z Východu do Betléma, bezpečně je převedla přes všechny
překážky až k novorozenému Ježíši. Když uviděli Syna Božího, padli na
kolena a vzdávali úctu Dítěti a jeho matce Marii. Potom předali
přinesené dary: zlato, kadidlo a myrhu. Zlato označovalo královskou
důstojnost, kadidlo modlitby a oběti a myrha byla znamením člověčenství.
Aby unikli hněvu krále Heroda - byli varováni pokynem z nebes -vrátili
se Kašpar, Melichar a Baltazar do své země jinou cestou - vyhnuli se
Jeruzalému.
Další životní příběhy Tří králů známe také jenom z
legend. Apoštol Tomáš je údajně vysvětil na biskupy. Po mnoha letech
úspěšného misionářského působení zemřeli několik dní po sobě. Podle
legendy byli také pohřbeni ve společném hrobě.
Viditelným důkazem úcty k Třem králům je jednak
nádherný zlatý relikviář v kolínském dómu z dílny Mikuláše z Verdunu,
jednoho z nejslavnějších zlatníků středověku, a jednak obrovský římský
sarkofág v milánském kostele sv. Eustorgia. Legenda vypráví, že
císařovna Helena vyzvedla ostatky Kašpara, Melichara a Baltazara a
později je darovala biskupovi Eustorgiovi z Milána, protože o ně
císařovnu prosil. Protasius, Eustorgiův nástupce na biskupském stolci,
nechal pro ostatky zřídit kamenný sarkofág, který nechal postavit nad
Eustorgiovým hrobem. Prázdný sarkofág je dnes v kapli Tří králů, napravo
od presbytáře, ve stavebně zajímavě řeše¬ném kostele sv. Eustorgia.
Koste] je na stejnojmenném náměstí v jižní části milánského městského
centra. Relativně plochá stavba se štíhlou věží, jedna z
nejvýznamnějších staveb renesance, byla ve 13. století znovu postavena.
Detail relikviáře Tří králů v kolínském domě. V
relikviáři jsou uloženy domnělé ostatky Tří králů, a také ostatky
Felixe, Nabora a Řehoře ae Spoleta.
Úcta a tradice: až do 18. století byly ostatky Tří
králů cílem nejvýznamnějších poutí Západu. Až do dnešní doby se ke třem
mudrcům upíná mnohde lidová víra. „Tříkrálové" požehnání má od domu
vzdálit neštěstí; především na vesnicích je ještě obvyklé, že pán domu v
předvečer 6. ledna napíše na rám dveří iniciály jmen králů a
odpovídající letopočet (např. 19+C+M+B+95; písmena C, M, B bývají též
odvozena od věty „Christus Mansionen Bene-dicat", Kriste požehnej byt).
Paní domu zase na mnoha místech vykouří všechny místnosti. Mnoho
hostinců má název odvozen od Tří králů: Mouřenín, Hvězda, Koruna. I ve
městě se zachoval zvyk zpěváků, kteří chodí od domu k domu a prosí o
dar. Na ochranu před špatným počasím má mnoho kostelů zvony s
počátečními písmeny Tří králů.
Centrem uctívání Tří králů bylo a je město Kolín; mimo
toto město nebyl kult Tří králů jako svatých nikdy oficiálně uznán.
Znázorňování: obrazy Tří králů jsou především v Kolíně,
díky tradici uctívání; jejich obrazy nebo symbolické znaky jsou mimo
jiné na městských branách, na důležitých budovách, na městských
pečetidlech, na erbech a dokonce na řetězu starosty. Na pohlednicích
vidíme Tři krále v oblacích nad městem. Na obrazech Tři králové často
vzdávají úctu Děťátku v jeslích. Jeden z nich má většinou černou barvu
pleti.
|
