Perpetua a Felicita

     Mučednice, narozeny ve 2.století v Kartágu ('?'), Tunisko, zemřely 7.března 202 (203?) v Kartágu.
     „Passio" (vyprávění o umučení) mučednic Perpetuy a Felicity patří k nejdojemnějším, ale co je ještě důležitější, k velmi ceněným v katolické církvi vůbec. Perpetua a Felicita jsou po Petrovi a Pavlovi nejstarší svědkyně krve, jejichž doba úmrtí je známa a o jejichž mučednictví zanechal zprávu očitý svědek. Obě mučednice byly přijaty do římského mešního kánonu.
     Felicita byla otrokyně. Perpetua pocházela ze vznešeného rodu. Obě žily kolem r. 200 v Kartágu a byly katechumenkami, což znamená, že byly připravovány na přijetí křtu a vyučovány v Písmě svatém. Císař Septimus Severus však zakázal přijetí křtu pod trestem smrti. Dal Perpetuu a Felicitu a další tři katechumeny zatknout a vsadit do vězení. Na cestě tam přece ještě byli zajatci pokřtěni, a to císaře ještě víc rozzuřilo. Perpetua měla cestou do vězení v náručí svého synáčka. Felicita přivedla o několik dní později v žaláři za strašlivých podmínek na svět děvčátko. Jeden ze spoluvězňů zemřel již ve vězení na následky mučení.
     Dne 7.března 202 (nebo 203) uspořádal císař Septimus Severus v obrovské aréně v Kartágu o narozeninách svého syna představení s dravou zvěří. V jeho rámci měli být usmrceni křesťané. Perpetuin otec se ještě jednou pokusil odvrátiti svou dceru od křesťanství, aby ji zachránil. Ale Perpetua a Felicita se hrdinně odevzdaly svému osudu, jejich víra v Boha znamenala pro ně víc než jejich život. Zaživa byly obě mladé ženy se svými spoluvězni předhozeni šelmám, aby je sežraly. Když i přes nejtěžší zranění ještě žily, vrazili jim katani dýku do krku. Neznámí lidé pochovali mučednice, ale již brzy byl nad jejich hrobem postaven kostel. Zbytky baziliky byly po staletích objeveny.
     Úcta a tradice: východní církev vzpomíná obou mučednic 2. února a 4. března. V dřívější době byla úcta k Perpetui a Felicitě především v Africe velmi veliká.
     Znázorňováni: obě mučednice je často vidět, jak se spolu loučí. Často také jsou zobrazovány s divokou krávou, což má poukazovat na jejich mučednictví. Perpetua má mnohdy na klíně dítě.